6. 5. 2012 - †18. 10. 2025
DKK: 3/3
Zkoušky: Dogdancing - F1, DwD1
Tituly: 2. vicemistr ČR v coursingu, 2. vicemistr ČR v bikejöringu chodských psů
Výstavy: VN, V, 2x CAJC, Res. CAC, VTM, Vítěz Mladé Boleslavi, NON FCI - 2. místo, BOJ, Nejlepší mladý NON FCI
Úspěchy: zde
Profil v databázi KPCHP: zde
"Kde končí cesta, začíná vzpomínka."
Dala jsi nám krásných téměř 13,5 let. Když jsi jako první přicházela na svět, svou maminku Berrinku jsi vcelku potrápila, protože jsi šla zadečkem a k tomu jsi vážila neuvěřitelných 500 gramů. Hned po pár dnech jsme měli jasno, že to budeš ty, kdo u nás zůstane. Celý život jsi měla tak trochu svůj svět, ale přesto jsme byli jeho středobodem. Milovala jsi mazlení, dlouhé procházky, běh vedle kola, coursing a cvičení za dobroty. I když jsi kvůli své dysplazii nikdy nezasáhla do chovu, byla jsi úžasnou tetičkou štěňatům našich ostatních fen, a také nově příchozím přírůstkům. Do sportu jsme spolu pronikly jen zlehka (vzhledem k tvým kyčlím), ale přesto jsi splnila pár zkoušek z dogdancingu, stoupla si na tanečních i frisbee závodech na bednu a dokonce se stala II. vicemistrem ČR v coursingu, a také II. vicemistrem ČR v bikejöringu chodských psů. Mnoho lidí od choďáků tě má doma na propagačních předmětech od klubu - na hrníčcích, taškách i cedulkách na plot. Byla jsi dobrák od kosti - milovala jsi přítomnost lidí i dětí.
Zhruba týden jsme se spolu s veterináři snažili přijít na to, co konkrétně tě trápí, že najednou ztrácíš chuť k jídlu i delšímu pohybu. Až čtvrteční výsledky dalších testů ukázaly, čeho jsme se báli, a to, že máš metastázy. V sobotu jsi ještě vyprovodila Geirisku na svod dorostu, ale před večeří už ses nedokázala vrátit z venčící procházky po zahradě. Odnesli jsme tě domů, kde jsi během pár minut naposledy vydechla. Bylo to strašně rychlé...
Ejvinčino vzpomínkové album najdete ZDE
16. 12. 2007 - †25. 5. 2021
Veterán šampion ČR
DKK: 2/2
Zkoušky:
Dogdancing - MD 1, HtM 1, F1, DwD 1, MD 2, HtM 2, DwD 2
Poslušnost - ZOP, ZPU 1, BH, AD (vytrvalostní zkouška s poslušností), StPr1, StPr2, StPr3, ZZO1
Obedience - OB-Z, OB-1
Agility - LA1, LA2
Tituly: MOD 1 = Master of Dogdancing 1. úrovně (Arlin je 1. Chodským psem s tímto titulem), 2x Mistr ČR v dogdancingu mládeže
Úspěchy: zde
Profil v databázi KPCHP: zde
Arlinka byla tím psem, o kterém se říká, že se vám narodí jen jednou za život. Byla dcerou naší první choďandy Berrinky (Orchidei Lukato Gold) a byla mi tou nejlepší přítelkyni, jakou si jen člověk dokáže představit.
Zažily jsme spolu spoustu krásného a neopakovatelného. Každý den se snažila dělat mi radost a dařilo se jí to skvěle. Stačil její veselý pohled čokoládových očí a úsměv na tváři. Byla mým stínem a doprovázela mě všude, kde to šlo. Vše, do čeho jsme se společně pustily, jí šlo levou zadní, takže pracovat s ní byla jedna radost. Věnovaly jsme se spolu dogdancingu, dogfrisbee, agility, klasické poslušnosti, dog pulleru a okrajově také obedienci a dogtrekkingu. Dokázala složit 19 různorodých zkoušek (některé z nich jako první chodský pes - například StPr 3, také se jako první chodský pes stala držitelem titulu Master of Dogdancing 1), 2x po sobě jsme se spolu staly mistryněmi v dogdancingu mládeže, reprezentovaly jsme naši zem na mistrovstvích Evropy v dogdancingu i dogfrisbee, 4x reprezentovala chodské psy při předváděcích akcích pro komisi z FCI, dovedla mě k třetímu místu v anketě Kynolog roku a mnohokrát jsme spolu stály na bedně. Ale hlavně jsme tu byly jedna pro druhou. Podívaly jsme se spolu na Slovensko, do Polska, do Itálie a do Švýcarska. Byla hrdou matkou dvou vrhů, o které se nádherně starala a učila je všem hrám a psím dovednostem.
Byla strašně statečná. Od svých deseti let se léčila s játry, jejichž hodnoty byly za hranicí měřitelnosti (pravděpodobně po nějaké otravě, přišlo se na to náhodou při preventivní prohlídce, nejevila žádné známky nepohodlí). Přestála mrtvičku, ze které se poměrně rychle otřepala a několik měsíců po ní se ještě dokázala zúčastnit dogdancingové tříkolové soutěže, kde v silné konkurenci mladých psů obsadila druhé místo. Pak už si jen užívala procházek a domácího cvičení. Až poslední půl rok se začaly objevovat problémy s chůzí, proto jsme pravidelně chodili na aquaterapii, kde poctivě šlapala a rehabilitovala. V sobotu 22. května 2021 večer ale přestala jíst a pít. Nedělní odpoledne a následně celé pondělí strávila na kapačkách. Diagnóza nebyla dobrá - akutní pankreatitida (k tomu ještě ta játra). Netušíme, proč vznikla, protože kromě jaterní diety nic jiného nejedla. V pondělí večer jsme si pro ni jeli. Bohužel, na léčbu vůbec nezareagovala a veterinář nás seznámil s mizivou šancí na zlepšení. Přesto jsme jí dali čas ještě přes noc na úterý a vzali si ji pod práškama domů. Noc ale lepší nebyla, naopak. Nemohli jsme ji nechat dál trápit, i když to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě. Naposledy vydechla u nás doma, kde se před 13 lety narodila, obklopena lidmi, kteří ji milovali. Neskutečně mi chybí a nikdy chybět nepřestane. Byla mým životním psem a jsem jí vděčná za všechny ty roky, které stála po mém boku a dělala mě šťastnou. Byla zkrátka jedinečná. Moje spřízněná duše.
Udělala jsem jí vzpomínkové album, ale těch krásných fotek mám tolik, že je tam jen výběr: ZDE
Vzpomenout si na ni můžete i skrze videa:
První, ještě když byla mladá a natáčela nás profi fotografka Anna Postnikova ve Stromovce: ZDE
Druhé je z doby těsně před jejími 13. narozeninami, kde byla již hluchá a reagovala jen na posunky, přesto stále krásně cvičila: ZDE
10. 7. 2005 – †4. 9. 2019
Český grandšampion, Český šampion, Veterán šampion
DKK: 0/0
Zkoušky:
Dogdancing - MD 1
Poslušnost - ZOP, AD (vytrvalostí zkouška s poslušností)
Jiné - Canistarapeutické zkoušky
Úspěchy: zde
Profil v databázi KPCHP: zde
Berrinka byla naše první chodská fenka, a také zakladatelka chovatelské stanice Preberry. Byla přesně takovým psem, jakého jsme vždy chtěli. Měla zlatou povahu a rozdávala radost nejen nám, ale i cizím lidem - často během canisterapie, které se několik let aktivně věnovala. Díky ní jsme poznali spoustu skvělých lidí od chodských psů, a také pronikli do psích sportů. Milovala mazlení, procházky přírodou, pozornost na výstavách od rozhodčích (kde byla velmi úspěšná) a jakékoliv dobré papání. Byla velmi něžná k malým dětem a také byla výborná psí máma. Máme na ní nádherné vzpomínky a jsme jí vděční za vše, co za nám za svůj čtrnáctiletý život dokázala dát – především svou lásku. Byla typickou představitelkou plemene. Kromě canisterapie se věnovala také dogdancingu, klasické poslušnosti, mantrailingu, obedienci, agility a krátce i dogfrisbee. Ještě ve svých dvanácti letech dokázala vyhrát dogtrekkingový závod, a také hrdinně přestála tři mrtvičky, které ji postupně potkaly v jejích třinácti letech. Byla to neskutečná bojovnice. Berrinko, v našich srdcích zůstaneš navždy.